|
|
Od životní úrovně ke kvalitě života: posuny v posuzování a měření rozvoje společnosti po krizi z roku 2008 a jejich promítnutí do politických strategií západních států
Kopečný, Ondřej ; Potůček, Martin (vedoucí práce) ; Loužek, Marek (oponent) ; Hartl, Jan (oponent)
V této disertační práci se zabývám změnami v posuzování a měření kvality života a rozvoje po krizi z roku 2008 a promítnutím těchto změn do politických strategií západních států. Navazuji na veřejnou debatu i na řadu knih a odborných článků, jejichž autoři se zabývali příčinami krize, reakcí vlád a mezinárodních institucí na její projevy i jejími dopady na kvalitu života západní společnosti. Cílem mé práce je zjistit, zda dramatické události z podzimu 2008 vedly k významnější změně západní společnosti a jejích institucí, jak mnozí experti, politici i společenské osobnosti na počátku krize očekávali. V této souvislosti se zaměřuji nejprve na analýzu změn na straně institucí, při níž vycházím především ze studia strategických dokumentů, knih a sborníků publikovaných po krizi a částečně též z článků otištěných ve světových médiích. Dále se zaměřuji na analýzu společenských preferencí, ke které používám data o subjektivní kvalitě života sebraná v rámci European Quality of Life Survey. Výsledky analýzy institucí ukazují, že ekonomický růst je i po krizi nadále považován za hlavní podmínku rozvoje západních zemí. Určitý posun oproti situaci před krizí lze však spatřovat ve větším důrazu na rovnoměrnější distribuci přínosů růstu a rovněž ve větší pozornosti věnované dopadům růstu na životní prostředí. To...
|
|
|
Dopad hospodářské krize na litevskou politiku a prezidentské volby v roce 2009
Myslbek, Mikuláš ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
MYSLBEK, Mikuláš ABSTRAKT Tato práce se věnuje hospodářské krizi a volbě prezidenta na Litvě v roce 2009. Hlavním cílem práce je zjistit, zda byla Dalia Grybauskaitė zvolena prezidentkou právě díky probíhající hospodářské krizi. Autor v práci také zjišťuje, jestli byla krizí nějakým způsobem ovlivněna i litevská politika. Text se zabývá historickým kontextem, litevským politickým systémem, výkonností litevské ekonomiky a samotnými volbami a ekonomickou krizí, které vzájemně analyzuje.
|
|
|
What explains different duration of the Great Recession across countries?
Petrů, Vojtěch ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Hlaváček, Michal (oponent)
Výzkum týkající se rozdílů v délce Velké recese je omezený a nejednoznačný. V této práci definujeme délku trvání krize jako počet let, které jsou v jejím důsledku ztraceny. To jest dobu, za kterou se HDP dostane zpět na předkrizovou úroveň. Na datech pokrývajících 54 zemí tato práce odhaduje faktory, které stály za odlišnou délkou trvání mezi různými zeměmi. Oproti ostatním studiím zaměřeným na toto téma je v této práci využita metoda Bayesiánského průměrování modelů, které dovoluje větší množství vysvětlujících proměnných a bere v úvahu nejistotu ohledně zvoleného modelu. V textu je také využita nová metoda měření konkurenceschopnosti vývozu, která bere v potaz necenové faktory, jako je například kvalita. Výsledky dokládají pozitivní dopad silněji rozvinutých finančních trhů, vysokém podílu soukromé spotřeby a zlepšeních v konkurenceschopnosti vývozu. Dále je zdokumentován pozitivní účinek fiskální expanze ve chvíli, kdy je do modelu zahrnuta proměnná zachytávající efekt silně zadlužených zemí, jež fiskální expanzi provádějí pomocí vydávání nového dluhu. Výsledky nejsou robustní vůči specifikaci alternativních předpokladů v rámci Bayesovského průměrování a to...
|
|
| |
|
|
An empirical analysis of macroeconomic resilience: the case of the great recession in the European Union
Brůha, Jan ; Babecká Kucharčuková, Oxana
V tomto článku analyzujeme makroekonomický vývoj v evropských zemích po Velké recesi. Ukazujeme, že tento vývoj lze v zemích EU klasifikovat do latentních tříd. Země v dané třídě vykazují podobný vzorec ekonomického vývoje a vývoje na trhu práce během krize i po ní. Následně ukazujeme, že se třídy zemí mezi sebou liší kvalitou institucí a regulace. Na tomto základě tvrdíme, že kvalita institucí a regulace je klíčová pro odolnost zemí vůči šokům. Nejdůležitější charakteristiky, které jsou spojeny s rychlým překonáním počátečního šoku, jsou nízká míra ochrany dočasných pracovních kontraktů, politická stabilita, kvalita regulace a předkrizový fiskální prostor. Na druhou stranu, ostatní typy ochrany zaměstnanosti a štědrost dávek v nezaměstnanosti zřejmě odolnost vůči šokům neovlivňují.
Plný text:  PDF
|
|
|
Globální hodnotové řetězce po světové hospodářské krizi: hlavní výzvy pro vyspělé a rozvíjející se ekonomiky
Tsyrulnik, Alexandr ; Bolotov, Ilya (vedoucí práce) ; Černá, Iveta (oponent)
Průmyslová revoluce udělala ze zemí Severní Ameriky a Západní Evropy industriální velmoci. Sto let poté, ICT revoluce a offshoring výrobních procesů otevřely cestu pro rozvojové země k prudkému ekonomickému rozvoji. Následný rozpad komunistické soustavy, tržně orientované reformy v Číně spolu s dalšími okolnostmi postupně změnily rozestavení sil ve prospěch rozvojového světa. Nicméně, vyspělé ekonomiky si ponechaly konkurenční výhodu spočívající v činnostech spojených s kreativitou a know-how, zatímco nově industrializované ekonomiky využívají především extenzivní růst založený na levné pracovní síle a opakovatelných aktivitách. Hracím polem těchto procesů byly a jsou rozsáhlé a vysoce pokročilé globální hodnotové řetězce. Naším úkolem je prozkoumat působení úsměvné křivky a vývoj podílu na přidané hodnotě jak rozvojových, tak i vyspělých zemí, a to na delším časovém úseku, před a po Světové hospodářské krizi, a napříč třemi odvětvími: textilním, elektronickým a automobilovým, a zjistit, jestli se rozvojové země nacházejí v tzv. pasti nízké přidané hodnoty, jinými slovy, jestli jejich podíly buď stagnují nebo klesají, zatímco podíly vyspělých ekonomik na přidané hodnotě stále rostou.
|
|
|
Dopad hospodářské krize na litevskou politiku a prezidentské volby v roce 2009
Myslbek, Mikuláš ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
MYSLBEK, Mikuláš ABSTRAKT Tato práce se věnuje hospodářské krizi a volbě prezidenta na Litvě v roce 2009. Hlavním cílem práce je zjistit, zda byla Dalia Grybauskaitė zvolena prezidentkou právě díky probíhající hospodářské krizi. Autor v práci také zjišťuje, jestli byla krizí nějakým způsobem ovlivněna i litevská politika. Text se zabývá historickým kontextem, litevským politickým systémem, výkonností litevské ekonomiky a samotnými volbami a ekonomickou krizí, které vzájemně analyzuje.
|
|
|
Velká deprese a Velká recese: role měnové politiky USA
Kinský, Jiří ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Tato práce se zabývá primárními příčinami Velké deprese a Velké recese v USA. Autor v práci hledá společné znaky zmíněných krizí, přičemž zvláštní pozornost věnuje měnové politice, kterou považuje za klíčovou. Cílem autora je analyzovat jednotlivá hospodářsko-politická opatření, která dané krize vyvolala a jež ji provázely. V první části je pojednáno o politice Federálního rezervního systému včetně jeho vzniku, období dvacátých let, burzovním krachu, protikrizovým hospodářským opatřením a opomenuty nejsou ani teoretické interpretace z pohledu jednotlivých ekonomických škol. V druhé části práce autor analyzuje příčiny Velké recese, problematiku hypotečních agentur, rostoucí bublinu na trhu nemovitostí či federální záchranné programy, jakožto součást protikrizových opatření. Dále je pojednáno o úvěrové expanzi a měnové politice Fed a v závěru autor nabízí srovnání obou krizí a předkládá vlastní pohled na danou problematiku.
|
|
|
Empirical Analysis of Labor Markets over Business Cycles: An International Comparison
Brůha, Jan ; Polanský, Jiří
Cílem tohoto článku je zdokumentovat a shrnout hlavní cyklické charakteristiky makroekonomických dat trhu práce ve vyspělých ekonomikách. V článku uvádíme druhé momenty (korelaci, volatilitu a koherenci) těchto dat pro různé transformace (tempa růstu a cyklické složky). Používáme také dynamické faktorové modely, abychom odhalili počet fundamentálních šoků, které ovlivňují dynamiku veličin trhu práce. Zkoumáme, zda se tyto charakteristiky mění v čase, zejména v obdobích závažných krizí jako např. Velká recese. Nakonec zkoumáme, zda existují skupiny zemí, které jsou charakterizovány společnými rysy, např. institucemi na trhu práce. Ukazujeme, že některé vlastnosti jsou společné v čase a v různých zemích (např. Okunův zákon). Naopak jiné charakteristiky se mezi zeměmi liší. Instituce trhu práce vybrané vlastnosti ovlivňují, ale pouze málo. Zjišťujeme, že cyklickou dynamiku veličin trhu práce ve většině zkoumaných zemí zřejmě vysvětluje jeden, nebo nejvýše dva šoky. Článek uzavíráme interpretací těchto závěrů pro strukturální makroekonomické modely.
Plný text: PDF
|
|
| |
host ::
RSS.